Z Villahermosy do Palenque
Z Villahermosy jsme se vystrachali az za tmy. Ona tady ta zhava koule zapada hrozne brzo a ve ctvrt na devet uz je cernocerna tma. Cekala nas cesta k vodopadum Aqua Blanca a opet jsme hledali ubytovani docela pozde. Cestou jsme se stavili u benzinky a udelali negativni zkusenost s mistnimi pumpari. Ten lump napred predstiral, ze toci za 100 pesos, prestoze jsme mu rekli, ze chceme plnou. Pak se preptal a my potvrdili, ze chceme plnou. On nam tedy ukazal, ze je tam 100, snuloval a natocil nadrz. Zpetnym vypoctem jsme zjistili, ze za tech 100 nic nenatocil a jen nas zkasnul.
Na druhou stranu v Aqua Blanca nam pralo stesti. Hotel ani kemp tam zadny nebyl, kdyz jsme vsak dojeli na konec silnice, cekala tam hospoda. Mistni strazny nam nabidl, ze muzeme prespat na terase. Vybalili jsme tedy moskytieru. Chvilku tam sice otravoval nejaky opilec, ale kdyz ho strazny zahnal, prodal nam dokonce i pivko. Znacka ideal.
Nez jsme s Kubisem rano vstali, vyrazil Tony na obhlidku okoli. My vstali o sedm minut pozdeji, kdyz se rozeznel jukebox a za jeho fanfar nastoupili zamestnanci do prace. No do prace, rozesadili se po okoli a cekali na turisty. Tony se vratil asi za hodinku s tim, ze je tam super jeskyne.
Kdyz jsme se nasnidalali, sbalili celovky a pripravili se k odchodu, zvedl se nahle od stolecku upilec ze vcerejska, slavnostne si odkaslal a chtel 45 pesos. Kdyz jsme se ho zeptali za co, vytahl listky a pry ze za vstupne. Mexico je holt pozirac penez. Lidi, kteri prodavaji listky na kdeco je vsude spousta.
Skoukli jsme vodopady, ktere sice byly pekne, ale dech nam nevyrazily (oproti tem minulym to bylo trochu splouchajici vody) a vyrazili do jeskyne. Ta ovsem byla uzasna. Moje celovka se osvedcila a osvetlila i ty nejtemnejsi zakouti. Nejlepsi na ni bylo, ze byla bez pruvodce, takze jsme si ji mohli v klidu vychutnat.
Z Aqua Blancy jsme se presunuli do Palenque, s jednemi z nejvyznamnejsich pyramid v Mexicu. Tam jsme dorazili asi ve tri. Bohuzel se strazcum nelibil cesky ISIC, takze jsme s K;ubisem museli zaplatit. Tony je lotr a ma kartu z Mexicke skoly, takze jeho dovnitr pustili zadarmo.
Palenque ma dve casti. Prvni jsou zriceniny pohlcene dzungli. Trosky budov obepinaji koreny, kolem rvou opice a nejaci broucci, kteri delaji ramus jako cirgularka. Stavby nejsou moc videt, ale i tak lze poznat, ze byly velmi pokrocile. Na to, ze mistni civilizace zanikla v osmem stoleti, jsme videli preklady oken a domy byly zjevne obytne.
Druha, vycistena, cast Palenque ovsem cloveku vyrazi dech. Budovy na vrscich pyramid maji zachovale strechy, jedna ma dokonce vezicku a clovek jen tezko veri, ze to neni patnacte stoleti. Takhle nejak se u nas stavelo ve stredoveku. Jen tady ty stavby staveli na umelych kopcich.
V o pul pate nas ovsem zacali strazni vyhanet a my se rozhodli, ze zitra pujdeme jeste jednou. Abychom se vyhnuli dvojimu zdaneni, vyhledli jsme si pro tento ucel cesticku pres plot.
Po navratu do auta jsme si nasli laciny kemp za 15 pesos a roztahli svoji moskytieru pod striskou. Kemp to byl vskutku stylovy. Nechybel "saman" a "spiritualni pruvodce" v jedne osobe, ktery za 100 pesos posila lidi do zavratnych vysin. Palenque je misto bohu a pomoci drogy zvanem Mescal (vyrabi se z jakehosi kaktusu a je pry 1000krat lepsi nez houbicky) se k nim muzete priblizit. Najdou se pry dokonce pruvodci, kteri turistum s vaznou tvari vypraveji, ze stavitele tech nadhernych staveb inspirovala stejna droga.
Vecer jsme se jeste vypravili do prilehleho mesta, abych nakoupili, zanetili a vypalili fotky. Posledni cinnost se ukazala jako problem, protoze v Palenque maji podivny zvyk, chtit za vypalovacku penize (coz jinde nedelaji), a to hodne penez. Nakonec jsme nasli misto, kde byla vypalovacka, ale pocitatac nebyl zprovozneny. Kubis pul hodiny caroval, a pak nabootoval Unix z kapesniho cedecka, a vypalil svoje fotky. Tonyho kartu vsak precist nedokazal.
Nakonec Tony vyrazil, jeste hledat jednu palirnu a nechat se ostrihat, a my s Kubisem sli nakupovat kure (vrchol dne) a vodu. Oboji jsme zdarne zvladli, i kdyz s vodou byl problem -- meli jsme nadobu od jine firmy. Nakonec se prodavac na neco zeptal, Kubis to ihned odsouhlasil (aniz by tusil o cem je rec) a transakce byla najednou proveditelna. O co slo, jsme pochopili teprve posleze, kdyz prodavac prinesl trychtyr a vodu nam do naseho neznackoveho barelu prelil. Inu konkurence je holt problem.
Na druhou stranu v Aqua Blanca nam pralo stesti. Hotel ani kemp tam zadny nebyl, kdyz jsme vsak dojeli na konec silnice, cekala tam hospoda. Mistni strazny nam nabidl, ze muzeme prespat na terase. Vybalili jsme tedy moskytieru. Chvilku tam sice otravoval nejaky opilec, ale kdyz ho strazny zahnal, prodal nam dokonce i pivko. Znacka ideal.
Nez jsme s Kubisem rano vstali, vyrazil Tony na obhlidku okoli. My vstali o sedm minut pozdeji, kdyz se rozeznel jukebox a za jeho fanfar nastoupili zamestnanci do prace. No do prace, rozesadili se po okoli a cekali na turisty. Tony se vratil asi za hodinku s tim, ze je tam super jeskyne.
Kdyz jsme se nasnidalali, sbalili celovky a pripravili se k odchodu, zvedl se nahle od stolecku upilec ze vcerejska, slavnostne si odkaslal a chtel 45 pesos. Kdyz jsme se ho zeptali za co, vytahl listky a pry ze za vstupne. Mexico je holt pozirac penez. Lidi, kteri prodavaji listky na kdeco je vsude spousta.
Skoukli jsme vodopady, ktere sice byly pekne, ale dech nam nevyrazily (oproti tem minulym to bylo trochu splouchajici vody) a vyrazili do jeskyne. Ta ovsem byla uzasna. Moje celovka se osvedcila a osvetlila i ty nejtemnejsi zakouti. Nejlepsi na ni bylo, ze byla bez pruvodce, takze jsme si ji mohli v klidu vychutnat.
Z Aqua Blancy jsme se presunuli do Palenque, s jednemi z nejvyznamnejsich pyramid v Mexicu. Tam jsme dorazili asi ve tri. Bohuzel se strazcum nelibil cesky ISIC, takze jsme s K;ubisem museli zaplatit. Tony je lotr a ma kartu z Mexicke skoly, takze jeho dovnitr pustili zadarmo.
Palenque ma dve casti. Prvni jsou zriceniny pohlcene dzungli. Trosky budov obepinaji koreny, kolem rvou opice a nejaci broucci, kteri delaji ramus jako cirgularka. Stavby nejsou moc videt, ale i tak lze poznat, ze byly velmi pokrocile. Na to, ze mistni civilizace zanikla v osmem stoleti, jsme videli preklady oken a domy byly zjevne obytne.
Druha, vycistena, cast Palenque ovsem cloveku vyrazi dech. Budovy na vrscich pyramid maji zachovale strechy, jedna ma dokonce vezicku a clovek jen tezko veri, ze to neni patnacte stoleti. Takhle nejak se u nas stavelo ve stredoveku. Jen tady ty stavby staveli na umelych kopcich.
V o pul pate nas ovsem zacali strazni vyhanet a my se rozhodli, ze zitra pujdeme jeste jednou. Abychom se vyhnuli dvojimu zdaneni, vyhledli jsme si pro tento ucel cesticku pres plot.
Po navratu do auta jsme si nasli laciny kemp za 15 pesos a roztahli svoji moskytieru pod striskou. Kemp to byl vskutku stylovy. Nechybel "saman" a "spiritualni pruvodce" v jedne osobe, ktery za 100 pesos posila lidi do zavratnych vysin. Palenque je misto bohu a pomoci drogy zvanem Mescal (vyrabi se z jakehosi kaktusu a je pry 1000krat lepsi nez houbicky) se k nim muzete priblizit. Najdou se pry dokonce pruvodci, kteri turistum s vaznou tvari vypraveji, ze stavitele tech nadhernych staveb inspirovala stejna droga.
Vecer jsme se jeste vypravili do prilehleho mesta, abych nakoupili, zanetili a vypalili fotky. Posledni cinnost se ukazala jako problem, protoze v Palenque maji podivny zvyk, chtit za vypalovacku penize (coz jinde nedelaji), a to hodne penez. Nakonec jsme nasli misto, kde byla vypalovacka, ale pocitatac nebyl zprovozneny. Kubis pul hodiny caroval, a pak nabootoval Unix z kapesniho cedecka, a vypalil svoje fotky. Tonyho kartu vsak precist nedokazal.
Nakonec Tony vyrazil, jeste hledat jednu palirnu a nechat se ostrihat, a my s Kubisem sli nakupovat kure (vrchol dne) a vodu. Oboji jsme zdarne zvladli, i kdyz s vodou byl problem -- meli jsme nadobu od jine firmy. Nakonec se prodavac na neco zeptal, Kubis to ihned odsouhlasil (aniz by tusil o cem je rec) a transakce byla najednou proveditelna. O co slo, jsme pochopili teprve posleze, kdyz prodavac prinesl trychtyr a vodu nam do naseho neznackoveho barelu prelil. Inu konkurence je holt problem.
posted by Honza Smolík at 3:58 odp.
0 Comments:
Okomentovat
<< Home