Von Nueva Palestina az do Campeche
Vazeni ctenari, z Mexica se vam hlasi zvlastni Tonyho vezen 005. Vubec mu neverte, co tady pise. Ve skutecnosti nas nuti vstavat brzy rano, nekdy jeste za tmy a zasadne odmita jakekoliv napady, ze bychom se mohli najist a cele vecery nas pod pohruzkou rany macetou nuti hrat marias. Proste je to tady jako na Gulagu. Teda s tim rozdilem, ze tady v Campeche, odkud se vam hlasim, je 0 neco malo tepleji.
Z Internetove kavarny uprostred dzungle jsme se vratili az za tmy. Nastesti jsme uz meli postaveny stan, takze jsme si jen uvarili testoviny se salkem a s cokoladou a dali se do spani. Me se spalo spatne. Hrozne me sezrali komari. Ve ctyri rano me vzbudilo strasne svedeni a uz jsem neusnul. Rano navic bylo posmourno, takze jsem mel mizernou naladu. Kubis s Tonym vyrazili autem na prohlidku Bonampaku, me se nikam nechtelo, takze jsem se od hlavy k pate natrel Fenistilem proti svedeni a vratil jsem se do spacaku. Asi za pul hodiny zaclo huste prset a brzo na to se vratili Tony s Kubisem. Pry tam skoro dojeli, ale pro dest se asi kilometr pred cilem otocili. Zakazova znacka tam pry zadna nebyla, ale kus cesty je pronasledoval nejaky Indian a hrozne se rozciloval. Indiani jsou hrozne na penize a cestu si zjevne privlastnili bez souhlasu bileho muze z D.F. Jen bych to doplnil - ruiny Bonampak jsou cca 9 km od hlavni cesty, vede tam takova polnacka/dzunglacka, normalne je to zanesene v mape, znaceno je to jako standardni cesta 3. cenove ... tak jsme si tam chteli zajet. Jenze chyba lavky - mistni indiani si tady na to udelali monopol. Zalolili prepravni spolecnost, maji tam minibusy a nuti vsechny turisty, aby si u nich koupili svezeni tam a zpatky - za neskutecnych 70 pesos. To se nam fakt nechtelo, tak jsme se tam vydali vlastnim autem ... cca po 5 km vidim v zadnim zrcatku, jak se za mnou zene nejaka otriskana Honda a blika vsemi blinkry ... hmm, tak jsem ji nechal predjet ... a on mi zacal blokovat cestu, grazl. To jsem ingoroval, slapl na plyn a nas terenak vyrazil jako strela ... objel jsem ho a 200 koni pod kapotou se hnalo kupredu ... nemel sanci. Pak ale zacalo silene prset ... sterace nestacily, cesta se behem dvou minut zmenila v reku ... tak jsem pribrzdil - nema cenu kvuli par peso nabourat, ze... auto nas zase dojelo ... a troubil a svitil ... tak jsem zastavil ... a ricic - indian nam prisel k okynku rict, ze se musime vratit a zaplatit jim a nechat se odvest jejich busikem. Vzhledem k pocasi jsme se s nim ani nehadali, chut na Bonampak nas presla ... a vratili jsme se. tolik Tony
Sbalili jsme se a vydali se na cestu do Villahermosy vyzvednout Indi. Cestou jsme dobrali benzin na mistni benzince. Ta funguje tak, ze vam Indian nacucne benzin z kanystru. O kus cesty dal jsme potkali dalsi benzinku, ktera nebyla na mape. Tam se Tony zeptal na cestu a brzy na to se ukazalo, ze na mape neni ani benzinka, ale vubec nic, protoze nemame mapu. Tony ji opet zapomel. Tentokrat nam ji ovsem pumpari zapreli, a vsichni nam suverene potvrdili, ze jsme si mapu odvezli. I ti, co tam predtim vubec nebyli.
Jeste jsme se stihli zastavit na pyramidach v Pomona. Zase pyramidy. Premnozili se tu jako v australii kralici. Navic jsme tam silene zmokli. A pak uz sup do Villahermosy. Tam jsme stravili nekolik hodin hledanim Indi, ale predevsim v hypermarketech, kde jsme nakoupili rohliky, ploutve, kure a stan. K tomu nam stacilo jenom pet nakupu ve trech ruznych kramech.
Kdyz jsme vyrazili smerem more, byla uz tma. Chteli jsme dojet az na pobrezi, ale pozdni hodina (bylo skoro deset, tj. meli jsme uz davno spat) a dest nas zahnaly do hotelu. Majitelka puvodne chtela 450, ale Tony prohlasil, ze mame jenom 300 a tak jsme spali za 300.
Rano me Tony donutil jit behat, ale nastesti jsem o neco trenovanejsi nez on, takze nohy bolely nakonec jeho. Ha ha, tomu neverte. Je pravda, ze smolda beha jako kralik, ale ze by mne bolely nohy, to si fakt nepamatuju... A pak uz sup k mori. Djo, more, proc nebyblime u more. Jedno koupani v rybarske vesnicce a sup do mestecka na plaz. Cestou jsme bohuzel prejeli pres dva mosty, kde nas zkasli. Ale na druhou stranu, uz jsme tu nasli i mosty zadarmo. Na plazi jsme si chteli dat rybu za 80, ale Kubis nas zahnal do restaurace, kde meli satelitni TV a fotbal, kde ovsem byla za 220. Ale stala za to, byla vyborna. Dojem fotbalu vsak trosku zkazila mistni kapela, co delala hrozny kraval.
Po fotbale jsme se koupli a vyrazili hledat ubytovani. To se ukazalo jako problem. Prestoze v Bonampaku meli Indiani asi sto kempu, tady se na slovo kemp tvarili, jako bychom spadli z Mesice. Tak jsme alespon zastavili na dalsi koupacku. Ta byla vyborna, jenomze tam Indi zapomela boty, coz zjistila o padesat kilometru dal, takze jsem si na tom miste koupacku dnes rano zopakoval. Indi vsak boty nenasla. Mimochodem, za odlivu tam padesat metru od brehu bylo mistecko, kde bylo vody po kotniky. Za prilivu tam bylo aspon po pas.
Kubis se s nami nevracel a vyrazil palit fotky. Ale asi moc prilozil, protoze cedecko neslo precist. Takze jaksi neuspokojive rano. Ted jsme v krasnem kolonialnim meste Campeche, zapsanem na seznamu Unesco. Je tu docela teplicko. Ale Kubis toho nedbal a s nasazenim zivota spalil fotky a tentokrat uspesne. Tony dela ucetnictvi, takze nas asi zdani. I kdyz my jsme s Kubisem ve ztrate, takze asi budeme zadat o navraceni preplatku dane.
To je pro dnesek vse, musim koncit, neb zase jedeme kouknout na nejake kraliky... co to placam ... pyramidy.
Z Internetove kavarny uprostred dzungle jsme se vratili az za tmy. Nastesti jsme uz meli postaveny stan, takze jsme si jen uvarili testoviny se salkem a s cokoladou a dali se do spani. Me se spalo spatne. Hrozne me sezrali komari. Ve ctyri rano me vzbudilo strasne svedeni a uz jsem neusnul. Rano navic bylo posmourno, takze jsem mel mizernou naladu. Kubis s Tonym vyrazili autem na prohlidku Bonampaku, me se nikam nechtelo, takze jsem se od hlavy k pate natrel Fenistilem proti svedeni a vratil jsem se do spacaku. Asi za pul hodiny zaclo huste prset a brzo na to se vratili Tony s Kubisem. Pry tam skoro dojeli, ale pro dest se asi kilometr pred cilem otocili. Zakazova znacka tam pry zadna nebyla, ale kus cesty je pronasledoval nejaky Indian a hrozne se rozciloval. Indiani jsou hrozne na penize a cestu si zjevne privlastnili bez souhlasu bileho muze z D.F. Jen bych to doplnil - ruiny Bonampak jsou cca 9 km od hlavni cesty, vede tam takova polnacka/dzunglacka, normalne je to zanesene v mape, znaceno je to jako standardni cesta 3. cenove ... tak jsme si tam chteli zajet. Jenze chyba lavky - mistni indiani si tady na to udelali monopol. Zalolili prepravni spolecnost, maji tam minibusy a nuti vsechny turisty, aby si u nich koupili svezeni tam a zpatky - za neskutecnych 70 pesos. To se nam fakt nechtelo, tak jsme se tam vydali vlastnim autem ... cca po 5 km vidim v zadnim zrcatku, jak se za mnou zene nejaka otriskana Honda a blika vsemi blinkry ... hmm, tak jsem ji nechal predjet ... a on mi zacal blokovat cestu, grazl. To jsem ingoroval, slapl na plyn a nas terenak vyrazil jako strela ... objel jsem ho a 200 koni pod kapotou se hnalo kupredu ... nemel sanci. Pak ale zacalo silene prset ... sterace nestacily, cesta se behem dvou minut zmenila v reku ... tak jsem pribrzdil - nema cenu kvuli par peso nabourat, ze... auto nas zase dojelo ... a troubil a svitil ... tak jsem zastavil ... a ricic - indian nam prisel k okynku rict, ze se musime vratit a zaplatit jim a nechat se odvest jejich busikem. Vzhledem k pocasi jsme se s nim ani nehadali, chut na Bonampak nas presla ... a vratili jsme se. tolik Tony
Sbalili jsme se a vydali se na cestu do Villahermosy vyzvednout Indi. Cestou jsme dobrali benzin na mistni benzince. Ta funguje tak, ze vam Indian nacucne benzin z kanystru. O kus cesty dal jsme potkali dalsi benzinku, ktera nebyla na mape. Tam se Tony zeptal na cestu a brzy na to se ukazalo, ze na mape neni ani benzinka, ale vubec nic, protoze nemame mapu. Tony ji opet zapomel. Tentokrat nam ji ovsem pumpari zapreli, a vsichni nam suverene potvrdili, ze jsme si mapu odvezli. I ti, co tam predtim vubec nebyli.
Jeste jsme se stihli zastavit na pyramidach v Pomona. Zase pyramidy. Premnozili se tu jako v australii kralici. Navic jsme tam silene zmokli. A pak uz sup do Villahermosy. Tam jsme stravili nekolik hodin hledanim Indi, ale predevsim v hypermarketech, kde jsme nakoupili rohliky, ploutve, kure a stan. K tomu nam stacilo jenom pet nakupu ve trech ruznych kramech.
Kdyz jsme vyrazili smerem more, byla uz tma. Chteli jsme dojet az na pobrezi, ale pozdni hodina (bylo skoro deset, tj. meli jsme uz davno spat) a dest nas zahnaly do hotelu. Majitelka puvodne chtela 450, ale Tony prohlasil, ze mame jenom 300 a tak jsme spali za 300.
Rano me Tony donutil jit behat, ale nastesti jsem o neco trenovanejsi nez on, takze nohy bolely nakonec jeho. Ha ha, tomu neverte. Je pravda, ze smolda beha jako kralik, ale ze by mne bolely nohy, to si fakt nepamatuju... A pak uz sup k mori. Djo, more, proc nebyblime u more. Jedno koupani v rybarske vesnicce a sup do mestecka na plaz. Cestou jsme bohuzel prejeli pres dva mosty, kde nas zkasli. Ale na druhou stranu, uz jsme tu nasli i mosty zadarmo. Na plazi jsme si chteli dat rybu za 80, ale Kubis nas zahnal do restaurace, kde meli satelitni TV a fotbal, kde ovsem byla za 220. Ale stala za to, byla vyborna. Dojem fotbalu vsak trosku zkazila mistni kapela, co delala hrozny kraval.
Po fotbale jsme se koupli a vyrazili hledat ubytovani. To se ukazalo jako problem. Prestoze v Bonampaku meli Indiani asi sto kempu, tady se na slovo kemp tvarili, jako bychom spadli z Mesice. Tak jsme alespon zastavili na dalsi koupacku. Ta byla vyborna, jenomze tam Indi zapomela boty, coz zjistila o padesat kilometru dal, takze jsem si na tom miste koupacku dnes rano zopakoval. Indi vsak boty nenasla. Mimochodem, za odlivu tam padesat metru od brehu bylo mistecko, kde bylo vody po kotniky. Za prilivu tam bylo aspon po pas.
Kubis se s nami nevracel a vyrazil palit fotky. Ale asi moc prilozil, protoze cedecko neslo precist. Takze jaksi neuspokojive rano. Ted jsme v krasnem kolonialnim meste Campeche, zapsanem na seznamu Unesco. Je tu docela teplicko. Ale Kubis toho nedbal a s nasazenim zivota spalil fotky a tentokrat uspesne. Tony dela ucetnictvi, takze nas asi zdani. I kdyz my jsme s Kubisem ve ztrate, takze asi budeme zadat o navraceni preplatku dane.
To je pro dnesek vse, musim koncit, neb zase jedeme kouknout na nejake kraliky... co to placam ... pyramidy.
posted by Honza Smolík at 3:16 odp.
0 Comments:
Okomentovat
<< Home