Uprostred dzungle

jsme narazili na internetovou kavarnicku ... zajimave, tak jsme hned zaskocili... Ale vezmu to zkratka, Honza je nejaky netrpelivy, pry jsme internetovy zavislaci ...

Ze San Cristobalu jsme vyrazili na zapad, z 2 tisic metru klesli zpatky do horkeho pekla ke Kanonu Sunidero ... turisticka atrakce, chteli stovku za projizdku na clunu, ale stalo to za to. Kanon je neskutecnej - skaly se vzpinaji vic nez kilometr nad hladinu, clun svistel 40 km v hodine az jsme si museli drzet klobouky. Celej ten spas trval dve hodiny, ale protahli nas kompletne po celem kanonu.

Odpoledne jsme vyrazili na velkou okruzni jizdu okolo Chiapasu po Guatemalske hranici. Je to tak 700 km dzungli ... po ceste jsme se zastavili na vodopadech ... ale byla to jen hneda voda stekajici po kamenech ... navic za to chteli vstupne, ale za tohle jsme se rozhodli nezaplatit.

Popojeli jsme asi 200 km, na posledni benzince nabrali plnou a vyrazili ... uz se smarakalo, tak jsme na noc zajeli do narodniho parku nadhernych lagun Montebello a prespali na brehu. Ani nas moc nezrali komari. Rano jsme prohledli laguny - je jich asi 30, my videli cca 10 nejhezcich, nadherne modra voda, perfektni koupani, i kdyz od jedne nas vyhnali strazci, ze se tam koupat nesmi (ale meli to zase jen spanelsky:)

Pozde odpoledne jsme se rozhodli jeste jednou odbocit z hlavni silnice, tentokrat na vodopady Las Nubes. Bylo to 12 km po nezpevnene ceste, nase terenni auto melo co delat, Kubis to chtel otocit (abychom neplytvali benzinem, ktery jeste budem potrebovat, neb k nejblizsi pumpe to mame par set km). Zastavili jsme v jedne vesnicce, ja sel vyjednavat pujceni koni ... ale zbytek vypravy zjevne nesdilel me nadseni pro lichokopytniky. Zacali stavkovat, Honza prohlasil, ze na tom nikdy nejel a chtel aby to tak zustalo i do budoucna, Kubis mu sekundoval a take hajil sve konske panenstvi.

Tak nakonec autem ... Dojeli jsme k velke a divoke rece, na kajak uplne idealni... nebyt toho, ze dole to trochu splouchalo. Takova mensi Niagara. S Hozou jsme resili, jestli by se to dalo prezit, kdyby to tam cloveka vtahlo ... dosli jsme k zaveru ze jen zazrakem .... pak jsme poposli asi 1 km po proudu a uvideli dalsi kaskady, 10x vetsi nez ty predchozi. Tohle uz by byla tutovka ... Nakonec se nam otevrel vyhled do udoli ... dzungle na desitky kilometru vsemi smery. Nadhera... pockejte az uploaduju fotky, to se pokochate.

Vecer uz jsme nechteli moc jezdit po silnici ... dost se tu pres zelene hranice pasuje - hlavne lidi - a jako vedlejsak si prej paseraci davaji i nejake to prepadeni ci unos. Tak jsme to zapichli v jedne dedine po ceste, hotel byl za 50 pesos za holomistnost - svabi, komari a svrab v cene.

Tomu se nedalo odolat ... Rano jsme si privstali a dali 300 km podel hranic ... cestou jsme videli jak se vsude myti dzungle a vytvari pastviny ... druh Homo Sapiens je horsi nez termiti.

Kolem jedenacte jsme dorazili na breh hranicni reky s Guatemalou, odkud prevoznici vozi lidi 30 km k ruinam Yaxchitlan. Ukecali jsme to za 450 a jeli se juknout na jedno z nejzachovalejsich Mayskych mest - bylo ukryte v neprostupne dzungli az do roku 1946.

Cestou zpatky jsme zmokli v tropicke bouri ... U auta pak Kubis dostal hlad, tunaka se mu zachtelo. To jsme mu s Honzou razne vetovali a tak se zoufale pustil do tyden starych rohliku, co jsme predevcirem davali potulnemu psovi - a ani ten je nechtel. Az je zdarne pochroupal, tak jsme v baglu nasli vcerejsi :)

Pozde odpoledne jsme chteli dat jeste Bonampak, ale tam zmetci chteli 70 peso/osoba za cestu busem 9 km k ruinam ... tak jsme jim podekovali a rano tam zkusime zajet sami nasim autem.

Nasledne jsme se vydali v dzungli hledat internet ... cestou jsme narazili na dalsi vodopady (jsou tady vsude) ... a nakonec uspeli. Jsme uprostred dzungle a je tu nejaka vesnice - 15 000 obyvatel - ale je to dira jako do ...  Pred chvili kubis upytlacil par bananu primo z palmy. Ted obhlizime na satelitnich snimcich teto oblasti kam se zitra vydame ... nicmene na vecer jedem do Villahermosy vyzvednout Indi.

Vsichni jsme OK, mame se fajn a uzivame si to...

 

 

 

 

 

 

 

 

P.S. Macety uz mame dve :)